První článek
V mém prvním článku popíši jak jsem začal tvořit své první nástrahy.
Ryby jsem začal chytat asi jako všichni. Můj táta i děda ryby chytali, takže to bylo prostě v rodině.a při tom jak jsem s nima chodil, tak jsem vždy vyloudil nějaký háček a kus vlasce. Nejoblíbenější voda kam jsme toho času nejvíce chodili bylo Dřínovské jezero. Nádherná veliká voda plná ryb,alespoň v mých vzpomínkách . Tady jsem chytal své první okouny. Bohužel tohle období netrvalo dlouho a Dříňák jak jsme mu říkaly, musel ustoupit vyšším cílům a byl kvůli těžbě uhlí vypuštěn. Dodnes je po něm jen velká díra v zemi. To už jsme s tátou začali jezdit na okolní rybníky, kterých je na Mostecku naštěstí opravdu hodně.
Do rybářského svazu jsem vstoupil oficiálně v patnácti letech a od té doby jsem byl ztracen a z koníčka se stal velkej kůň. Hned od začátku mě zajímaji nejvíce dravé ryby a jak je chytit. Na rybku mě to moc nebavilo, jsem spíše chodící typ takže přívlač byla jasnou volbou. V té tobě nástrah na přívlač moc nebylo ale ryby i na to málo co se dalo sehnat brali celkem obstojně. Pamatuju na mojí první rotačku s tečkama....asi napodobeninu mepsky. Okounům se dost líbila a šli po ní jak divý. Teda do tý doby než se otevřela voda a solidní štika mi jí odkousla. Dodnes pamatuju jak jsem z toho byl vyvalenej a chtěl jsem jí určitě chytit. Z prasátka jsem vydoloval nějaké drobné a koupil další nástrahu. Plandavku "heinzku". To bylo na ty zubatý potvory to pravý a povedlo se mi na ní chytit bezpočet štik. Pak jsem objevil první woblery od fa Ryna. Zavalitý, bachratý typ v různých i metalických barvách a štikám se to líbilo. Útoky na ně byli fakt poctivý a nejhezčí hlavně u břehu. To jsem se vždycky pořádně leknul,když už jsem wobler skoro vytahoval z vody a přišelútok. Na výstavě Člověk v přírodě v Lounech jsem sehnal první Rapaly a to byl poklad. Dával jsem je na prut jen v místech kde nebyli vázky a i tak se štiky mohli zbláznit .
Další období přišlo s objevením pstruhů. Nejprve jsme je s kamarádem chytali do ruky v potoce. Ale já jsem chtěl chytit pořádného pstruha na prut. Nejlepší pstruhovou vodu té doby v celé republice jsem neměl daleko. Byla to řeka Ohře v Žatci. Krásná široká řeka plná koleček od sbírajících ryb. První lovy byli z kategorie snů. Útoky pstruhů na rotačky a woblery byli úžasné. Ale stejně byli dny kdy prostě nástrahu nedobrali a jen se za ní otočili. Přitom muškaři ryby chytali celkem pravidelně. V té době se v rybářském časopise začaliobjevovat nějaké nástrahy z peří, takzvané Hauzerky. Povedlo se mi jich pár sehnat. A hned jsem se je pokusil i sám vyrobit. Tady začínali mé první pokusy s výrobou péřových nástrah. Postupně jsem si koupil první jednoduchý svěráček a nějaký materiál na výrobu.
Mé první Hauzerky začali chytat ryby a já jsem byl v sedmém nebi. Chycené ryby na mnou vyrobenou nástrahu. K parádním pstruhům brzy přibyli i jiné ryby. Chytil jsem parmu, štiky a dokonce i mníka. Ale vrchol přišel s chycením candáta. To byl do té doby pro mě nedosažitelný sen chytit ho na přívlač.
Po tomhle úspěchu na pstruhovce a chycení tolika druhů ryb jsem začal zkoušet "peří" a na přehradě a rybnících. A úspěchy začali být celkem pravidelný. Hledal jsem ale trochu pohodlnější nasražení a chtěl jsem na štiky i větší nástrahy. Proto jsem začal vázat na jigové hlavičky. Od té doby už uplynulo dost vody v řekách a já se postupně ve vázání zdokonoloval a hledal nové a lepší materiáli. Někdy to byla slepá ulička a spoustu vyhozeného materiálu. Ale nevzdal jsem to a ulovené ryby mě posouvali dál a dál.
Komentář ke článku (3397)